News
Upozornění obyvatelům ČR na nebezpečí otravy oxidem uhelnatým
Upozornění obyvatelům ČR na nebezpečí otravy oxidem uhelnatým
Úvod do problematiky
Otrava oxidem uhelnatým (CO) je významným zdravotním, sociálním a ekonomickým problémem ve většině vyspělých zemí světa. Otrava oxidem uhelnatým zaujímá první místo mezi náhodnými otravami v Evropě i severní Americe. V České republice je obecně velice nízká úroveň znalostí a informovanosti obyvatelstva v problematice nebezpečí otravy oxidem uhelnatým. V povědomí veřejnosti včetně veřejnosti lékařské je pevně zafixována mylná informace, že při hoření zemního plynu nehrozí žádné nebezpečí! Bohužel to není pravda. V praxi při hoření každé látky obsahující v molekule atom uhlíku kromě oxidu uhličitého vzniká i určité množství oxidu uhelnatého. Závisí jen na dostupnosti kyslíku a na teplotě a délce hoření. Na našem pracovišti jsme letos přijali k léčbě několik osob v bezvědomí s vysokou hladinou COHb v souvislosti s dlouhodobým použitím např. plynové trouby v kuchyni za účelem ohřátí obytných prostor. Během hurikánu Katrina v USA roce 2005 bylo 51 osob postiženo otravou CO (z toho 5 osob smrtelně) v souvislosti s výpadkem elektřiny a používáním nevhodných zařízení(např. grilovací soupravy na dřevěné uhlí) k ohřevu obytných prostor a užíváním dieselových agregátů na výrobu elektřiny(spalovací motory produkují CO) uvnitř obytných prostor nebo venku v blízkosti oken.
Výskyt oxidu uhelnatého v prostředí a zdroje otravy
V atmosféře je CO běžně obsažen v koncentraci nižší než 0,001% (10 ppm), přičemž ve venkovských oblastech je koncentrace nižší než v městských aglomeracích. Vzniká jako vedlejší produkt nekompletního spalování uhlíkatých látek nejčastěji:
- při hoření různých spotřebičů na zemní plyn nebo propan-butan ( oba tyto užitkové plyny jsou primárně netoxické) ve špatně ventilovaných malých prostorách, kde při nedokonalém hoření a spalování uhlíku dochází k produkci CO (koupelny s průtokovým ohřívačem vody, kabiny řidiče v kamiónech a automobilech).
- ve výfukových plynech benzínových či dieselových motorů automobilů či jiných strojů, které obsahují vysoké procento CO- v uzavřeném či nedostatečně větraném prostoru může dojít k jeho toxickému působení (garáže, výrobní haly, studny, sportovní haly, zimní stadiony, ale také rušné křižovatky velkoměst, vodní plochy při závodech závodních člunů apod.).
- jako součást kouřových zplodin při hoření v ohništích a krbech, kde při nedokonalém odvodu spalin komínem v nedostatečně větraných místnostech dochází k jeho hromadění
- vzniká při požárech uvnitř budov, přítomnost dalších toxinů z různorodých hořících látek otravu dále modifikuje a komplikuje (fosgen, kyanidy)
- vzniká v průmyslových provozech, u vysokých pecí při výrobě oceli, může se hromadit v nedokonale odvětraných důlních provozech
Četnost otravy CO v populaci
V České republice incidence otrav po prudkém poklesu v 80. a 90. letech v souvislosti s přechodem svítiplynu na zemní plyn a zavedením katalyzátorů v motorech aut nyní mírně stoupá- celkové množství případů ročně je odhadováno na 1000-1500. Přesné údaje nejsou dostupné, ale je pravděpodobné, že skutečné množství bude mnohem vyšší. Např. v sousedním Polsku bylo v roce 2007 hospitalizováno 46 500 osob, z toho 26 500 mužů a téměř 20 000 žen, což činilo 12,2/10 000 populace! Z údajů největší zdravotní pojiš´tovny VZP počet ošetřených osob v jednotlivých okresech ČR činí 2-10 osob na 100 000 obyvatel za rok (nejvíce v Karlových Varech, Plzni, Karviné, Praze, Liberci a Brně). Dle údajů statistických úřadů je počet hospitalizovaných osob 200-220, z toho přibližně 50 osob je hospitalizováno na jednotkách intenzívní péče. Jako příčina smrti je otrava CO stanovena u 140-150 osob ročně.
Nebezpečí oxidu uhelnatého v domácnostech
Zvyšování počtu postižených osob může být způsobeno nárůstem spotřebičů, které oxid uhelnatý produkují a zejména zanedbáváním pravidelných revizí a kontrol topidel, ohřívačů vody, plynových kotlů, údržby a čištění komínů a spalinových cest. V každé místnosti s umístěným spotřebičem by měla být dostatečným způsobem zajištěna cirkulace vzduchu, mělo by být zajištěné větrání. Není přípustné, aby místnosti s instalovaným spotřebičem (koupelna, kuchyň, kotelna) byly zcela uzavřené! Je nutné ponechat otevřený průchod či otvor dostatečné velikosti (otevřené dveře, okno, větrací otvor, šachta či světlík). Při provozu spotřebiče a hoření dochází k spotřebovávání kyslíku. Pokud je kyslíku dostatek, molekula uhlíku obsažená v metanu se hořením přeměňuje na oxid uhličitý. Při nemožnosti cirkulace čerstvého vzduchu dochází k spotřebování kyslíku a molekula uhlíku se přeměňuje jednak na oxid uhličitý a jednak na velmi jedovatý oxid uhelnatý.
Za nepříznivých povětrnostních a rozptylových podmínek může dojít k zpomalení odtahu spalin či dokonce obrácení komínového tahu. Obecně platí zásada, že čím větší rozdíl teplot, tím lepší komínový tah. Podobně za podmínek nedostatečně průchodných spalinových a komínových cest (komín ucpaný sazemi, usmrceným ptákem či ptačím hnízdem) může dojít k průniku kouřových spalin dovnitř obytných prostor. Výjimkou nejsou ani hromadná úmrtí několika osob bydlících dokonce v různých bytových jednotkách při poruše odtahu spalin mrtvým ptákem zapadlým do průduchu komína (5 usmrcených osob, Ostrava, 1996). Moderní zařízení jsou vybavená čidly zpětného tahu (komínovou pojistkou), které v takovém případě spotřebič vypnou.
Jak poznáme, že se jedná o otravu CO?
Poznat tuto diagnózu je někde velmi obtížné i pro profesionály. Celosvětově se udává, že až v jedné třetině případů není rozpoznána! Příčinou je to, že drtivá většina příznaků otravy jsou problémy nespecifické, obvyklé i u jiných onemocnění (nachlazení, počínající virová infekce, střevní problémy, otrava jídlem, mozková mrtvice apod.) Na možnost otravy CO je především nutno myslet, a to především požárníky, záchranáři a zdravotníky všech kategorií. Vždy je nutné se zmínit, pokud zdravotním problémům předcházely problémy se spotřebičem, karmou, kotlem, popřípadě krbem (neodborná oprava spotřebiče či kouřovodu, neobvyklé hoření, kouřový zápach, opakované zhasínání plamene, někdy se udává taktéž narudlé zbarvení plamene!), nebo pobyt v uzavřené místnosti a práce s přístrojem na benzínový pohon. Na možnost nezřídka upozorní příslušníci hasičského záchranného sboru, součástí jejichž technického vybavení by mělo být měřící zařízení, které mnohdy signalizuje velmi zamořené prostředí oxidem uhelnatým.
V závislosti na koncentraci CO ve vdechované směsi a délce pobytu v prostředí dochází k rozvoji různých příznaků:
- obvyklé jsou mírnější příznaky jako nevolnost, zvracení, bolesti hlavy nebo na hrudi, závratě, palpitace, slabost, psychické příznaky
- při závažnějším stupni přistupují neurologické příznaky, dochází k poruše vědomí
S lehčím stupněm otravy se pacienti obvykle dostavují k praktickému lékaři či na interní ambulanci. Zde je neobyčejně důležité nezapomenout oznámit souvislost s možným zdrojem otravy (viz výše). K těžším případům s rychlým rozvojem příznaků jsou zpravidla voláni záchranáři. Postižení pacienti jsou systémem záchranných služeb převezeni zpravidla na interní ambulanci či urgentní příjem nemocnice. Zde jsou postižení ošetřeni dle aktuálního stavu, důležitou součástí je podání kyslíku ať za normálního tlaku, nebo podáním kyslíku za podmínek zvýšeného tlaku ve specializovaném léčebném centru (v přetlakové komoře).
Prevence
Problematikou prevence ani následků otravy oxidem uhelnatým se v České republice až na výjimky nikdo programově a cíleně nezabývá (státní orgány, zdravotní ústavy, orgány regionální samosprávy, orgány požární ochrany). Problematika průmyslových otrav je výjimečná, protože průmyslové podniky si do svých rizikových provozů pořídily čidla a hlásiče kouře a oxidu uhelnatého a výskyt otrav v těchto prostorách je tudíž minimální. Nejhorší je situace právě v domácnostech. Nejrizikovější je období listopad - březen, kdy riziko a incidence otravy stoupá až desetinásobně oproti ostatním měsícům. Cílem je zesílit aktivitu v této oblasti, navázat hlubší spolupráci mezi obory, orgány požární ochrany, policií, legislativci. Dále zajistit a využít finanční prostředky na celonárodní kampaně v médiích, tisku, televizi, které by upozorňovaly na nebezpečí této otravy a preventivní opatření. Kromě komínové pojistky v moderních topidlech existuje i možnost instalace hlásičů oxidu uhelnatého.
Detektory výskytu oxidu uhelnatého
Velmi moderní prostředek prevence představuje instalace hlásičů (detektorů) oxidu uhelnatého v domech či bytech. Tato zařízení se umísťují přímo do obytných místností, jsou napájená z běžných baterií a podle amerických studií jsou schopna zabránit až 50 procentům případů otravy oxidem uhelnatým. Detektory výskytu CO lze pořídit v maloobchodní síti již od 400,- (např. v síti Makro) do několika tisíc korun. Příklady detektorů, které lze najít snadno na internetu zadáním hesla „detektory CO nebo detektory oxidu uhelnatého“ do vyhledávače: CO Alarm (Honeywell), Augusta DHP 4, CO Guardian, CO SF 450, ECO 983, PULSAR (MSA AUER), RGICO0L42 (IVAR), XAM 5000 (Draeger), detektor plynu URZ0404 apod.
Optimálním a nejúčinnějším řešením by bylo prosadit ze zákona povinnost instalace těchto čidel ve všech domácnostech s výše uvedenými zdroji.
Návod k prevenci otravy oxidem uhelnatým (volně podle CDC, USA)
Nepodceňujme tuto zákeřnou otravu- ne nadarmo se říká, že oxid uhelnatý je tichý zabiják!
Další cenné internetové zdroje: www.wikipedia.org , www.cdc.gov, www.hbova.cz, www.cshlm.cz